Společně
pro Mikulůvku

Proč si tady čteme tento rozhovor?

Nebude to už dlouho trvat a oslavíme patnáct let, co jsme s rodinou na Mikulůvce. Přišli jsme sem trochu náhodou a dnes jsme zde opravdu doma.
Město mi vždy připadalo příliš anonymní, a tak jsem od začátku chtěl poznat místní lidi a užívat si života na dědině s novými přáteli. To se daří, ale brzy jsem si uvědomil, že některé věci by si zasloužily změnu a nový pohled.

15 let už je docela dlouho. Kde to v Mikulůvce máš nejraději?

Nejraději chodím "k sousedům". A nejčastějším místem setkávání je pořád hospoda. Sice dávno není centrem všeho dění jako kdysi, ale mám rád ten pocit, že se tam člověk může zastavit, potkat známé a popovídat si o čemkoliv. A když zrovna nechci sedět dole v údolí, stačí vyjít na některý z okolních kopců. Výhledy na krajinu jsou úžasné.

Jaké zkušenosti a znalosti bys chtěl ve vedení obce uplatnit?

Na jednání zastupitelstva chodím jako divák už více než 8 let. Píšu o tom zápisy, protože si myslím, že každý má právo vědět, o čem a jak se tam rozhoduje. I bez toho, že by tam musel osobně. Sleduji tedy, jak si obec spravujeme, o čem se rozhoduje, co se plánuje a tak dále. Sbírám informace, ptám se, komentuji. Myslím, že bez ohledu na svou dřívější odbornost jsem už docela pronikl do toho, jak obec funguje. Také se dívám, jak to dělají jinde. A sbírám inspiraci.
V loňském roce jsem v Mikulůvce působil jako předseda Sociální a kulturní komise, to bylo také velmi poučné a otevřelo mi to další obzory. Na základě všech těch zkušeností mám dnes dostatek sebevědomí, abych mohl kandidovat do zastupitelstva.

Zastupitelé jsou především zástupci občanů při správě obce. Starosta se jako vybraný zastupitel pak má hlavně starat – o obec celkově, o její fungování, rozvoj… má být vlastně manažerem a správcem, kterého zastupitelé poctili důvěrou a pověřili ho těmito úkoly. Toto všechno si uvědomuji a myslím, že dokážu Mikulůvce přinést nejen ty „impulzy a nápady“, ale zejména kvalitní každodenní provoz, na který se každý občan může spolehnout.

Takže chceš něco měnit?

Když jsem mluvil o změnách, nemyslel jsem novoty pouze kvůli lidem, kteří přichází na Mikulůvku odjinud, ale též kvůli samotné obci. Vždy jsem přemýšlel, čím bych mohl přispět a jak poděkovat za vstřícnost, se kterou nás všichni přijali. A výsledkem je to, že se dnes v komunálních volbách s přáteli Mikulůvčany snažíme přinést do řízení obce novou perspektivu.

Co tedy chcete dělat?

Chceme se starat. Chceme obec posunovat. Chceme spojovat ty občany a sousedy, kteří mají chuť se bavit i pomoci, aby se všem žilo každý den trošku lépe. Asi každý člověk už je takový, že pořád hledá něco „lepšího“. Není ani důvod se v tomto snažit lidi předělat, spíše to pojďme společně využít.

Jak vidíš vaši kandidátku? Je zde každý sám za sebe?

Každý z kandidátů je platným členem našeho týmu. Nechtěli jsme jen tak poskládat seznam lidí podle toho, jak se kdo náhodou přihlásí. Jsme dnes parta, která spolu dokáže diskutovat o tématech a problémech. Debatovat o tom, jak bychom chtěli Mikulůvku vidět a co pro to udělat. Už dnes se společně učíme nacházet kompromisy, které kolektivní řízení vždy vyžaduje. A chceme tento přístup přivést na obecní úřad. Shodli jsme se, že je to jedna z hlavních věcí, která v naší dědině chybí. I název naší kandidátky napovídá, jak to chceme dělat. Společně. Ale není to tak, že by všichni „museli“. V tom je každý člověk svobodný, jestli chce něčím přispět či nikoliv.

Která místa v obci máš nejraději?

Je to vlastně širší pojem – mám ráda všechna místa, odkud je vidět na Mikulůvku. Stačí vyjít na Čarabovskou, Jankův vrch nebo jen do lesa nad hřbitov a ten pohled nikdy nezklame. Nedaleko nad hřištěm máme navíc pozemek se starými lipami, kde udržujeme tábořiště. Tam se scházíme nejraději – dříve s dětmi, dnes už spíš s dospělými kamarády u ohně a špekáčků.

Co tě nejvíc motivovalo ke kandidatuře?

Mou motivací je dosáhnout změny ve vedení obce a přinést jiný způsob práce. Chci, aby zastupitel mohl normálně přijít na obecní úřad, zeptat se na to, co ho zajímá, a aktivně pracovat ve výboru nebo pracovní skupině na konkrétních tématech. Teoreticky to dnes možné je, ale nefunguje to. Obec podle mě žije nejlépe tehdy, když spolu lidé komunikují a táhnou za jeden provaz.

Jaké zkušenosti ze své profese můžeš obci nabídnout?

Celý život pracuji jako pojišťovačka, takže denně radím a pomáhám spoustě lidí kolem sebe. Práce s lidmi mě baví a je mi blízká. Myslím, že umím naslouchat, hledat řešení a vysvětlovat i složitější věci srozumitelně.

Jakým způsobem bys chtěla propojit nové sousedy se starousedlíky?

Základem je potkávat se. Ať už na obecních akcích, při brigádách nebo prostřednictvím spolků a zájmových skupin. Právě společné zážitky nejlépe bourají bariéry mezi lidmi. Když funguje parta se společným zájmem, je mnohem jednodušší zapojit ji do života obce.

Co tě v současném fungování obce nejvíce štve a kde vidíš největší problémy?

Nejvíc mi chybí otevřená komunikace. Mám pocit, že se málo diskutuje s občany, ale i mezi zastupiteli. Že některá rozhodnutí přicházejí bez širší debaty. Otázky ve mně vyvolává také způsob přípravy některých investic a práce s dotacemi. Argumentace starosty je obrácená - úkoluje zastupitele místo toho, aby přijímal jejich zadání. Chybí nám také mnohem větší spolupráce s mikroregionem, krajem, okolními obcemi. Také si myslím, že obec by měla více využívat vlastních zaměstnanců a méně spoléhat na externí firmy. Prakticky nemáme spolky - ty by při tom měly být základem obecního života. Za problém považuji také slabou spolupráci se školou, která je pro budoucnost obce velmi důležitá.

Na co bys chtěla být za 4 roky jako zastupitelka pyšná?

Chtěla bych být pyšná na obec, která otevřeně komunikuje s občany, hospodaří zodpovědně a umí využívat dostupné dotace pro svůj rozvoj. Byla bych ráda, kdybychom se posunuli blíž tomu, co je běžné v okolních obcích, a aby mezi lidmi byla vidět lepší nálada a větší chuť podílet se na životě v Mikulůvce.

Jak nejraději dobíjíš baterky a relaxuješ?

Baterky asi vědomě dobíjet neumím. Možná trochu paradoxně čerpám energii od klientů v práci. Jinak ráda jezdím na rockové a metalové koncerty a mám ráda knížky. Čtu téměř všechno, ale nejraději moderní horory. A doma se snažím být poctivou vesničankou – zpracovat úrodu ze zahrady, zavařovat a usušit všechno, co se dá.

Co tě osobně nejvíc motivovalo kandidovat?

Celý profesní život připravuji a realizuji projekty pro druhé. Nechci už jen kritizovat u piva nebo doma u stolu. Chci se aktivně podílet na tom, aby se naše obec rozvíjela systematicky a s jasnou vizí.

Jakou dovednost nebo zkušenost ze své profese chceš ve vedení obce zúročit?

Jako stavbyvedoucí v soukromém sektoru denně odpovídám za efektivní hospodaření a dodržování rozpočtů. U staveb financovaných z dotací to platí dvojnásob. Nabízím své dlouholeté zkušenosti s přípravou a realizací projektů i energii k tomu, abychom z veřejných prostředků získali pro obec co nejvíce. Z praxe dobře vím, že nestačí dotaci získat – stejně důležité je projekt úspěšně dokončit a splnit všechny podmínky.

Kde jako obec ztrácíme příležitosti a peníze?

Nejvíce ztrácíme v nepřipravenosti. Dnes už nestačí začít připravovat projekt ve chvíli, kdy se objeví dotační výzva. Obec musí mít záměry a podklady nachystané předem, ideálně včetně potřebných povolení, aby mohla reagovat okamžitě. Kdo je připravený, získává dotace a staví. Kdo připravený není, ten jen přihlíží, jak peníze míří jinam.

Kde vidíš hlavní příčiny stagnace Mikulůvky a největší chyby?

Za hlavní problém považuji absenci dlouhodobé vize a systematického řízení rozvoje. Bez strategického plánování a kvalitní projektové přípravy se obec neposouvá dopředu, ale pouze udržuje současný stav.

Máš nápady, jak propojit nové sousedy se starousedlíky?

Nejlépe lidi spojuje společný zájem a konkrétní výsledky. Chci více zapojovat občany do plánování veřejného prostoru a naslouchat názorům všech skupin obyvatel. Velký význam mají také neformální akce, kde lidé odloží předsudky a začnou spolu mluvit upřímně.

Co je pro tebe největší motivací pro práci v zastupitelstvu?

Největší motivací je pro mě potřeba, aby obec vedli lidé, kteří naslouchají občanům a rozhodují především v jejich zájmu. Důležité je také transparentní hospodaření a efektivní využívání všech dostupných prostředků tak, aby byly výsledky vidět v každodenním životě nás všech. Chci, aby se Mikulůvka dál rozvíjela a zároveň si zachovala svůj venkovský charakter.

Jakou zkušenost nebo výhodu ti dává tvoje každodenní práce?

Díky své práci se každý den pohybuji po celé obci a mám možnost vidět její fungování zblízka. Všímám si míst, která potřebují opravu, údržbu a péči. Myslím si, že právě dobrá znalost místních poměrů a každodenní kontakt s lidmi jsou zkušenosti, které mohu při práci pro obec nabídnout.

Jak doplňuješ síly? Nemůžeš přece pořád jen pracovat.

Nejraději na kole. Máme kolem sebe krásnou krajinu a projížďka po valašských kotárech je pro mě nejlepší způsob, jak si vyčistit hlavu a nabrat novou energii. Zároveň je to příležitost podívat se na naši obec zase z trochu jiného pohledu.

Co tě přimělo kandidovat?

Přijde mi, že se v Mikulůvce poslední roky věci nikam neposouvají. Chybí mi kulturní život, větší podpora spolků i otevřenější přístup obce. V rozhlase máme nostalgickou znělku z Chalupářů, ale žijeme ve 21. století a obec by podle toho měla fungovat. Bydlím tu devátý rok, ale moje rodina je s tímto místem spojená už několik generací, takže se zde cítím doma a na Mikulůvce mi záleží.

Kde obec nejvíc zaspala?

Podle mě chybí vedení, které by obec táhlo kupředu. Kanalizaci a vodovod má dnes skoro každá vesnice, to už není nic výjimečného. Důležité je přicházet s novými nápady, připravovat projekty a nenechat obec jen přešlapovat na místě. Všichni potřebujeme vědět, co se děje, abychom mohli vzít věci za své.

Co bys ty chtěl do fungování obce přinést?

Obrovský potenciál vidím ve větší spolupráci s farmou, kde také působím. Takové zázemí nemá každá obec a je škoda, že ho nevyužíváme. Stejně tak si myslím, že bychom měli víc věcí zvládnout vlastními silami. V okolních obcích mají techniku i lidi - a spoustu práce si udělají sami. U nás se skoro všechno naptává a to mi nepřijde dobře.

Co tě na současném fungování obce nejvíc štve?

Hlavně to, že se všechno řeší na poslední chvíli. O dotacích se často ví dlouho dopředu, ale u nás zastupitelé zjistí 14 dnů předem, že se bude něco kupovat. Chybí plán a souvislosti. Obec by měla mít připravené projekty v zásobě a vědět, kam chce jít. Musíme mít přehled v nabídce dotací a hlavně už předem mít rozhodnuto, jestli a jak je chceme využít.

Na co bys chtěl být za čtyři roky nejvíc pyšný?

Skvělé by bylo, aby se v Mikulůvce zase začali víc scházet lidi. Aby fungovaly spolky, bylo víc akcí pro děti i seniory a noví obyvatelé se zapojili do života dědiny. Potřebujeme zázemí, kde se všichni potkáme. I na tyto věci dnes existují dotace, ale někdo musí přijít s nápadem a obec musí vše připravit. Samo od sebe se nestane nic.

Kde v naší obci to máš nejraději a proč?

Mám ráda okolí Mikulůvky – louky, lesy a kopce. Máme tady krásnou přírodu a vesnici, o kterou se lidé starají. Místní jsou svérázní, ale právě tím jsou pro mě inspirativní.

Co tě v Mikulůvce nejvíce štve? Co bys chtěla změnit na fungování obce a zastupitelstva?

Chtěla bych, aby ve vedení nebyli lidé, kteří jsou tam jen do počtu kvůli zvedání ruky. Aby každý zaštítil nějakou aktivitu, aby zrealizoval nějaký projekt. Kulturní akci, stavbu či něco prospěšného. Aby běh obce nestál na jednom nebo dvou lidech, jednoduše aby se zapojilo celé zastupitelstvo.

Mrzí mě, že lidé málokdy táhnou za jeden provaz. Chybí mi větší spolupráce, otevřenější komunikace a ochota hledat společná řešení místo vymýšlení důvodů, proč něco nejde.

Na jaký úspěch nebo projekt bys chtěla být za čtyři roky pyšná?

Přála bych si, aby v obci vznikala místa a příležitosti, kde se budou lidé přirozeně potkávat. Aby si více pomáhali, převzali větší odpovědnost za své okolí a díky tomu se nám všem v Mikulůvce lépe žilo.

Jakou dovednost nebo zkušenost ze své profese chceš v zastupitelstvu zúročit?

Jsem týmový hráč a nebojím se práce ani odpovědnosti. Chtěla bych být součástí kolektivu, který bude naši obec rozvíjet a posouvat dál. Zároveň se ráda učím novým věcem a věřím, že práce pro obec mi přinese nové zkušenosti. Dlouhodobě se podílím na organizaci různých společenských akcí, například každoročního Sletu čarodějnic nebo Mysliveckého dne zde doma či na Bystřičce. Práce s lidmi a organizace společných aktivit jsou oblasti, ve kterých mám co nabídnout.

Jak navrhuješ propojit nové sousedy se starousedlíky?

Ráda bych více zapojila lidi do života obce a vytvářela příležitosti k setkávání. Věřím, že osobní přístup, vstřícnost a společné zážitky dokážou snadno spojit sousedy, kteří se dosud vlastně neznali.

Jak dobíjíš energii a jaké máš koníčky?

Miluji přírodu a vše kolem venkovského života. Dříve jsem se věnovala chovu exotických zvířat, dnes mám nejblíže ke koním, psům, kočkám a slepicím. Ráda pěstuji netradiční rostliny, vyrábím domácí sýry, paštiky nebo klobásy a nejlépe si odpočinu při procházce lesem, po loukách, všude po naší vesnici.

Kde v Mikulůvce to máš nejraději a proč?

Většinu dětství jsem strávil na druhém břehu Bečvy - na Bystřičce. Na Mikulůvku jsem se přiženil a pohybuju se tady už dobrých 16 let. Bydlíme pod Čarabovskou a právě nahoře pod vysílačem to mám nejradši. Vždycky si říkám, že je tam jeden z nejkrásnějších výhledů široko daleko.

Co je tvoje profese? Jakou dovednost nebo zkušenost bys chtěl při řízení obce zúročit?

Pracuji jako vývojář softwaru v polovodičovém průmyslu. Mou prací je hledat cesty tam, kde zatím žádné nejsou. Za svou silnou stránku považuji analytické myšlení - umím rozebrat každý problém "na šroubky". Když se o něčem rozhoduje, je myslím důležité podívat se na věc ze všech možných úhlů. A teprve potom vybrat optimální řešení.

Co se musí změnit, aby se na Mikulůvce všem lépe žilo?

Obec potřebuje hlavně více komunikovat s občany, informovat je o svých záměrech a zároveň naslouchat jejich potřebám. Dnes mám pocit, že se názory běžných občanů ne vždy dostávají k těm, kteří rozhodují. Velmi by pomohla pravidelná přátelská setkání starosty a zastupitelů s obyvateli. Jen tak se vedení dozví, co lidi skutečně trápí a co považují za důležité. Pak se teprve priority obce nebudou řídit jen přáními starosty a nejužšího vedení Mikulůvky.

Na jaký úspěch nebo projekt byste chtěl být za 4 roky hrdý?

Za velký problém považuji naši příjezdovou cestu do dědiny. Skvělé by bylo připravit a rozjet stavbu cyklostezky z Jarcové/Bystřičky, abychom se všichni nemuseli mačkat na jedné úzké silnici. Je to nebezpečné a téměř všude jinde se s podobnými problémy už poprali.

Jak nejraději dobíjíš energii, jaké máš koníčky?

Než se ze mne stal rodič, trávil jsem měsíce stopováním po Evropě a chozením po horách. Teď s dětmi jsme stop vyměnili za obytné auto, ale cestovatelský styl je stále spontánní. Ve volných chvílích prostě vyrázíme na výlet.
Pak je tu muzika. Od 14 let hraju v různých kapelách. Vystupoval jsem např. i na Colours of Ostrava nebo na festivalu Banát v Rumunsku. A energii dobíjím i učením se nových dovedností. Jsem od přírody zvědavý člověk, takže mne baví pořád něco zkoumat. Dříve to byly cizí jazyky (nějaký základní hospodský hovor zvládnu vést asi v šesti), později byla mou vášní krajinná fotografie. Dnes je to řemeslo pivovarnické. A věřím, že až budu mít pocit, že se u vaření piva už nemám co nového naučit, přestane mne to bavit... a najdu si něco nového, co mi zase rozšíří obzory.

Které místo v Mikulůvce je tvoje nejoblíbenější a proč?

Jedno konkrétní místo nemám. Líbí se mi všude tam, odkud je výhled na Mikulůvku. Právě pohled na naši obec mi vždy připomene, proč tu ráda žiji.

Jak to vidíš s budoucností a rozvojem Mikulůvky? Kam se zaměřit?

Máme školu, školku, hospodu i obchod, takže na první pohled nám nic zásadního nechybí. Do budoucna ale musíme řešit klesající počet dětí a udržení školy. Chybí mi také vhodný prostor pro setkávání občanů a pořádání kulturních akcí. Právě tam vidím opravdovou příležitost pro zlepšení a podporu.

Zlepšila bych především informovanost a komunikaci vedení obce a dala důraz na svižnější řešení podnětů od občanů.

Co podle tebe drží obec pohromadě?

Především spolky a aktivní lidé. Hasiči, myslivci a další dobrovolníci věnují svůj čas činnostem, které obec oživují a spojují lidi napříč generacemi. Myslím si, že právě podpora spolků a komunitních aktivit je důležitou součástí budoucnosti dědiny. Mým cílem je, aby se Mikulůvka dál rozvíjela jako živá obec, kde se lidé potkávají, spolupracují a rádi žijí.

Na jaký úspěch nebo projekt bys chtěla být za čtyři roky hrdá?

Chtěla bych být hrdá na to, že se podařilo vytvořit lepší zázemí pro setkávání občanů a podpořit už zmíněný společenský život v obci. Kulturní a společenské prostory plné každodenní aktivity.

Jak nejraději relaxuješ?

Nejlépe si odpočinu při práci kolem domu a na zahradě nebo při procházkách se psy. Pobyt venku mi pomáhá vyčistit hlavu a načerpat novou energii pro další dny.

Co je tvůj obor? Čím se živíš?

Vyučil jsem se na pneumatikách v Barumu a od té doby jsem dělal mnoho věcí. Posledních patnáct let jsem pracoval ve výrobě gumových dílů pro automobily. Letos jsem ale změnil obor a dnes jsem klempíř a vyrábíme plechové komponenty pro vzduchotechniku. Velkou výhodou je, že už nemusím pracovat na směny a zbývá mi více času na rodinu i koníčky.

Jak se ti na Mikulůvce žije? Co ti dělá největší radost?

Já jsem z průmyslového Zlína a velmi oceňuju klid, který tady je. Nebojujeme s parkováním, lidi jsou vstřícní, mám tu přátele a kamarády. Dnes se u nás běžně schází náctiletí a žije to. Ovšem bohužel platí, že spousta dětí ani rodičů prostě nevyleze z domu a zůstávají ve své sociálně internetové bublině. A dospělí často makají a na vesnický život už nezbývá čas ani energie.

Co si myslíš o fungování obce? Jaké změny by jí do budoucna prospěly?

Myslím si, že Mikulůvce by pomohlo více společného rozhodování, dnes spíš vedení obce dělá plno věcí i bez široké podpory. Mám často pocit, že se připraví návrh něčeho a zastupitelé už nemají dost prostoru ani času diskutovat a hledat nejlepší možnosti. Právě proto bych uvítal zřízení něčeho jako je rada obce, která v některých stejně velkých obcích funguje.

Taky si všímám, že máme rezervy v údržbě a celkové péči o obec. Jeden člověk sotva stačí i na ten nejzákladnější technický provoz. Ve skutečnosti je zde plno práce pro více pracovníků. Snad bychom našli třeba brigádníky, co by obci pomohli s vylepšováním vzhledu Mikulůvky. Většina okolních vesnic působí upraveněji, stačí jimi jenom projíždět. Květinová výzdoba u nás časem úplně zmizela. Některé obce soutěží o různá ocenění – i když je to samozřejmě spíše zábava a prestiž. Ale je to na nich na první pohled vidět.

Jak nejraději relaxuješ?

Krom hasičů mám plno aktivit. Velkou radost mi dělá chov slepic. Máme jich asi patnáct různých plemen a když dobře snášejí, sebereme i deset vajec denně. Doma máme také poníka, který mimo jiné spolehlivě odrazuje lišky i další nezvané návštěvníky, takže nám ty vajíčka nemizí :-)

Nedávno jsem se pustil také do historického šermu. Zatím hlavně trénuji, ale baví mne to a člověk si při tom dobře pročistí hlavu. Navíc je to skvělý způsob, jak se hýbat. Poznal jsem partu lidí se stejnými zájmy a už jsme společně byli na Zubštejně za Brnem na historickém festivalu.

Pocházíš z Mikulůvky. Máš tu nějaké oblíbené místo?

Nejraději mám okolní kopce a přírodu kolem naší vesnice. Jsou ideálním místem na procházky i vyjížďky na kole. Právě tam si člověk nejlépe odpočine a uvědomí si, jak krásné místo pro život Mikulůvka je.

Co tě osobně nejvíce motivovalo k účasti na kandidátce?

Ve své práci jsem se setkávala s lidmi, kteří se ocitli v obtížných životních situacích. Proto bych se ráda věnovala především sociální oblasti. Záleží mi na rodinách s dětmi, samoživitelích i osamělých spoluobčanech. Obec by myslím měla umět nabídnout pomoc tam, kde je skutečně potřeba – ať už jde o dostupnost lékařské péče, zajištění obědů nebo podporu lidem, kteří se bez pomoci okolí jen těžko obejdou.

Jakou zkušenost nebo dovednost ze své profese chceš obci nabídnout?

Většinu profesního života jsem rozhodovala o jiných lidech. K tomu jsem se musela naučit pečlivě naslouchat, nahlížet na problémy z různých úhlů a rozhodovat nestranně a podle faktů. Zároveň bych ráda využila své dlouholeté právní zkušenosti při řešení záležitostí, které se týkají fungování obce i každodenního života jejích obyvatel.

Jak bys navrhovala propojit nové sousedy se starousedlíky?

Lidé se nejlépe poznávají při společných akcích. Myslím si, že nám chybí místo, kde bychom se mohli potkávat během celého roku, nejen v létě. Velký potenciál vidím například v obecní hospodě, která by mohla sloužit pro besedy, kulturní akce, přednášky nebo třeba přípravu obědů pro strávníky. Právě takový prostor by mohl pomoci budovat lepší sousedské vztahy a více lidi spojovat.

Co děláš v době volna? Asi neležíš jen u televize :-)

Nejlépe si odpočinu při sportu. Ráda cvičím, jezdím na kole nebo plavu. Stejně důležitý je pro mě ale čas strávený s rodinou a přáteli. Velmi si vážím také dobrých sousedských vztahů, které kolem sebe máme, protože právě ty dělají z vesnice skutečný domov.

Jak tě znají sousedé? Čemu se věnuješ, co tě baví?

Na prvním místě je u mne rodina, i práce mne baví. Ve volném čase lyžuji, jezdím na kole a hraju tenis. Jsem ale hlavně rád mezi lidmi, mám plno kamarádů a přátel. A je skvělé, že dobře vycházíme se sousedy.

Máš pocit, že si lidé na Mikulůvce dobře rozumí?

Jsem tady dvacet let a je pravda, že spoustu lidí pořád neznám. U nás v ulici je to bez problémů, ale s jinými sousedy se společensky míjíme. Kulturní život tu udržuje pořád stejná skupina lidí, a z nových přistěhovalců ale i starousedlíků se mezi námi objeví nová tvář málokdy.

Společenské aktivity by určitě zasloužily větší podporu. A vedení obce by se mělo více zajímat o názory obyvatel, aby všichni měli pocit, že jsou tu doma.

Jak podle tebe propojit nové sousedy se starousedlíky?

Mělo by to začít hned od prvního kontaktu. Když se noví sousedé prve objeví na obecním úřadě, měli bychom je zrovna pozvat na nejbližší kulturní akci a tak jim umožnit se osobně seznámit s ostatními. Nestačí akce jen pořádat – důležité je při tom vytvářet prostředí, kde se všichni obyvatelé budou cítit vítáni.

Na co bys jako zastupitel byl za čtyři roky nejvíce hrdý?

Měl bych opravdu radost, kdybychom se všichni sešli v našem obecním domě na obecním plese. Vím, že na úplně nový kulturní dům tady prostor moc není, takže realistická cesta asi bude rekonstrukce zdejšího pohostinství a sálu. Ovšem znamená to nejprve získat hospodu pro obec. Stavět úplně nový kulturák by asi bylo o dost složitější.

Proč podle tebe takové místo v Mikulůvce zatím chybí?

V minulosti se vedení obce soustředilo hlavně na základní infrastrukturu – vodovod, kanalizaci, plyn a podobně. To byly velké a potřebné projekty. Myslím ale, že je chyba zanedbávat ostatní věci - vzhled obce či právě společenský život. A prostor, kde se lidé mohou pravidelně potkávat, nám reálně chybí.